"Žijeme paralelní světy, jsme věčně paralenem sjetý..."

11. června 2011 v 13:41 | Anny Forvirret |  Tajemství modrookých zpěváků
Všude je zmatek, pocity ticha a prázdnoty všude kam se člověk podívá, drtivý dopad úchylné anarchie a klid groteskně tlukoucích srdcí za zdmi márnice...



Je mi fajn.
Mám se relativně bezvadně. Ve svých útěkových světech mám dost klidu, abych mohla prostě vypadnout.
Ale zapadnout se mi pořád nějak nedaří. Jako bych chtěla. Jako bych mohla. Je to začarovaný kruh. Nedokážu žít normální život, protože odmítám opustit ten svět ve své hlavě, ale zárověň se nemůžu soustředit ani na jeden. Chtěla bych brát drogy, jako moje vymyšlené postavy, abych našla výmluvy pro zmatek který mě pohlcuje.

Bojím se odpovědět,když se ptají Proč.

Pomůže mi od nemoci i od emocí
A taky přemoct ten pocit,
Že nemám život ve svý moci
A hlavně se neptat na důvod tý bolesti,
Žít si dál svoje soukromý neřesti
Připoutat se k pelesti a přemoct osud pomocí lsti

Neznám odpověď.
Bojím se jí znát.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama