In fact. None sparkly vampires.

22. května 2011 v 16:39 | Anny |  Tajemství modrookých zpěváků




Je moderní. Je zářivý. Je perfektní. Opravdu miluje svůj lak na vlasy. Holí si nohy. A má jednu malou chybu, který ho činí ještě přitažlivějším. Varování všem jeho fanynkám-tento článek vás může poznamenat.


Je to Edward Cullen a jeho mánie postihla většinu světa.
Holky s culíky a růžovou mašlí (Obrazně řečeno) ho mají na penálech, propiskách, tričkách, snad i na spodním prádle. Za každou větou uvažují, jestli by to takhle řekl i Edward. Slučují se ve velkých fanklubech. Mají svoje stránky, kde básní nad nejnovějšími fotkami...(Cituji téměř doslova z jedné diskuze) "Ach, tady to Edíkovi tak slušííí, je TAAAK sladký, mocinky bezva."

Uvědomují si ale, nad kým to vlastně básní? Nad hercem, nebo postavou? Co by udělala jedna z těch fanynek, kdyby viděla TOHLE?

A co kdyby zjistili, že vlastně žádní upíři neexistují? Napadlo mě...no, napadlo mě o tom něco napsat, vžít se do situace jedné dvanáctileté slečny zamilované do Twlilight, která se jednou dozví děsivou skutečnost. Mimochodem, příběh je silně zparodován a je stoprocentně vymyšlený. Je to nadsázka. Fraška.

Bylo ráno.
Slunce zářilo do oken a hladilo právě probuzené svými teplými paprsky, tak, jako to ostatně dělalo každý den. Jednou pošimralo malého chlapečka na tváři, vedle zase posvítilo zoufalé maturantce na zápisky z přednášek. Spokojeně se usmívalo a zhlíželo dolů na stále ještě klidné město, které se za chvíli zaplní auty.
Slunci před tím zbývalo probudit ještě několik lidí.
Vyslalo paprsek do dalšího okna, ale jeho záblesk odrazilo obrovské, kulaté zrdcadlo.
Slunce se zamračilo.
Nahlédlo dovnitř přes černočervené závěsy a pozorně si prohlédlo malou, černě vymalovanou místnost. Potom soustředěně odeslalo paprsek směrem, kde se nevyskytovali žádné skleněné předměty a pokoj zalilo příjemné světlo. Stěny, které se ve tmě zdály černé, byli polepeny desítkami a stovkami plakátů, fotek a obrázků. Slunce zvědavě vplulo dovnitř, aby si je prohlédlo.
Na nejčernějším a největším plakátu byl bledý, vysoký muž s velice objemnými vlasy. Byl oblečen jen v nachovém plášti a na perfektní oholené hrudi spočívala křehká hnědovláska, ruce ovinuté kolem jeho krku. To jeho tvář zdobila většinu plakátů, kterými byl pokoj pokrytý prakticky od zhora dolů.
Slunce na něj zkusmo vyslalo paprsek. Jeho kůže se rozzářila jako diamant. Muž na fotografii vyděšeně vzhlédl a rychlým gestem si přitáhl plášť, čímž strčil stejně vystrašenou brunetku a ta mu klesla k nohám. Muž udělal neslušný posuněk, pomohl brunetce na nohy a oba znovu zkameněli ve stejné pozici jako předtím.
Ozval se hluboký, upřímný smích.
Slunce se udiveně otočilo a spočinulo pohledem na malinké fotce, připíchnuté na protější stěně. Obličej snědého, na krátko ostříhaného svalovce byl rozzářen obrovským, škodolibým úsměvěm. Zbytek jeho postavy nebyl moc vidět, protože přes ní někdo načmáral velkými, dětskými písmeny červené slovo LOSER. To ale nezabránilo mladíkovi, aby se teď nedávil na svém plakátku smíchy.
Stejně jako oholený, zářicí muž od naproti a jeho přítelkyně brunetka ale i on zkameněl do původního dramatického výrazu, když na něj slunce upřelo své velké, dobrácké, zlaté oči.
Bylo to přinejmenším zvláštní.
Než si to ale slunce dokázalo nějak vysvětlit (Halucinace, přepracování, skleníkový efekt) ozvalo se za ním dlouhé "Zíííív". Otočilo se, očekávajíc další oživlý plakát, a zůstalo tváří v tvář blonďaté dívce, protahující se pod černo červenou peřinou. Holčička se nevzrušeně zvedla, láskyplně pohlédla na své plakáty a pak si všimla slunce, které se zcela překvapeně vznášelo asi metr od jejího obličeje.
Zaječela.
Slunce se vyděsilo. "Neřvi, proboha, někdo sem přijde a co potom."
Dívka okamžite zmlkla a zvědavě vyhlédla zpoza peřiny, pod kterou se schovala.
"Kdo...co...co jsi?"
"Slunce." řeklo slunce a pomyslelo si, že ty dnešní děti jsou tak nevzdělané.
"Jo, a já jsem mléčná dráha. Co tu chceš? Jsi zloděj?"
"Co bych tu asi kradlo? Plakáty? Nebo..." slunce zapátralo pohledem po místnosti "Nebo támhlety jablka?"
"Víš, jakou mají cenu, náhodou? Jedno z nich mi podepsal Edward na fansrazu, abys vědělo!"
"Edward? To jako střihorukej? To se mu asi blbě psalo." Oživilo slunce své znalosti kinematografie.
"Ale ne, TEN Edward! Edward Cullen!"
"To je jako kdo?"
"Ten támhle..." ukázala na jednu fotku "a támhle...a támhle...a taky tady" zvedla svůj polštář s obrázkem.
"Aha. Ten jak světýlkuje." Vzpomělo si slunce na střet s plakátem muže a brunetky. "Ty ho znáš?"
"No...Viděla jsem Stmívání. Přesně...dvěstěosmdesátkrát."
"Takže neznáš." Zhodnotilo slunce. "Tak proč ho máš na zdech?"
"On je...on je přece perfektní! A blejskavý...a milý, a strašně roztomilý...a je to upír!" vzlykla teatrálně dívka.
"Ale..."
"Hele, ty, ty mu s tím svým světýlkováním nesaháš ani nad kotníky!"
"Ale..."
Dívenka začínala rudnout.
"Co ale????"
Slunce se jí pokusilo uklidnit. "Ale...no, není to zrovna můj typ, ale..."
Holčička zaječela. "Co to meleš? On je přece táááák skvělý!"
"Vždyť vypadá jako Gay!"
Dívka vyskočila z postele a vrhla se na slunce.
To rychle odletělo oknem a vyhnulo se salvě červených jablek. Ještě zaslechlo hysterický jekot "Edward, Edward, Edward!" když zahýbalo za roh.
Pak se ale zarazilo a pohlédlo na svět pod nohama. Místo klidného, probuzeného města vidělo chaos. Lidé se předháněli, rozrušeně telefonovali a křičeli na sebe v kolonách.
"Do prčic!" ujelo slunci. "Nestihlo jsem vzbudit zbytek lidí...Mají zpoždení...Pitomá holka! Kdyby mě nezdržovala s tím svým upírem..."
Pak se ale usmálo a pomalu se otočilo.
Vydalo se zpátky k oknu do polepené místnosti.
Dívka už odešla.
Slunce pomalu, pečlivě vykonalo svou práci a potom vyklouzlo oknem.
Ještě než odešlo zpátky na nebe, zaposlouchalo se...
A uslyšelo táhlý, dívčí jekot.
Zasmálo se. "Pomsta je sladká."
A zmizelo v mracích.
Mezitím v pokoji polepeném plakáty křísili rodiče blonďatou dívku, která ležela na podlaze mezi spoustou jablek, oči vytřeštěné na stěnu.
Všem plakátům Edwarda Cullena někdo utrhal hlavy a na vzniklé prázdné místo nyní svítili jásavé sluneční paprsky, zformované do jediné věty.
"In fact. None sparkly vampires.".




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 doucovani-online doucovani-online | E-mail | Web | 22. května 2011 v 16:44 | Reagovat

Ahojky! Problémy s učením? Ráda pomůžu! Ozvi se na mail: doucko-online@seznam.cz nebo komentuj na strankach. Doufám, že jsem tě neurazila  A ani tě nijak nepohoršila má reklama  
P.S. Hezkej blog

2 Leo151Cole Leo151Cole | Web | 22. května 2011 v 16:44 | Reagovat

;-)

3 Anny Anny | Web | 22. května 2011 v 16:47 | Reagovat

[1]: Nemám problémy s učením =D

[2]: Nesnáším mrkající smajlíky, protože nevím jestli to znamená "Dobré" nebo "Špatné"...Ale snad to první =D V obou případech děkuji.

4 Miss Lucy Miss Lucy | Web | 22. května 2011 v 16:47 | Reagovat

zaujimave...

5 Anny Anny | Web | 22. května 2011 v 16:47 | Reagovat

[4]: Díky. To byl účel.

6 doucovani-online doucovani-online | E-mail | Web | 22. května 2011 v 16:50 | Reagovat

Článek je zajímavý! Musím uznat, že mám tohoto herce také ráda, ale jak píšu, mám ráda toho herce ne postavu upíra :D Mnohem více se mi líbí jeho role v jiných filmech. Např. Remember me nebo v Harry Potterovi :D

7 Anny Anny | Web | 22. května 2011 v 16:51 | Reagovat

[6]: Vidíš, mě se zase Pattinson nelíbí v reálu, ve filmu mi ani tak nevadí =D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama